Historie SSK Vítkovice

 

Bohatá historie SSK Vítkovice se začala psát už na konci 19. století, kdy začaly na Moravě a ve Slezsku vznikat první tělocvičné jednoty Sokola. Ustavující valná hromada Sokolu Vítkovice se konala 5. května 1895 v hostinci na Fojtství. Zakládajících padesát členů do čela jednoty jednomyslně zvolilo Františka Dubského, iniciátora celé akce a velkého propagátora sokolské myšlenky ve Vítkovicích. Šlo o historicky třetí sokolskou jednotu založenou na území dnešní Ostravy. A jejich sokolovna v Českém domě patřila řadu let mezi nejlépe vybavené.

Program Sokola byl vždy všestranný. Cílem bylo vychovávat český národ ke zdatnosti a ukázněnosti a rovněž posilovat jejich vlastenecké uvědomění. Sokolovny nebyly pouze tělocvičnami, ale často rovněž významnými kulturními a společenskými centry v obcích. Mnohé jednoty měly vlastní ochotnické divadelní a loutkářské soubory, zakládaly i pěvecké sbory. Hlavni náplní sokolského cvičení však byl z počátku nářaďový tělocvik a prostná. Teprve později se přidávala nová sportovní odvětví, ne vždy se však byli schopni zástupci sportů dohodnout se stoupenci tradičního nářaďového tělocviku. Není tedy divu, že z jednot odcházeli a zakládali různé sportovní spolky a kluby.

V roce 1922 tak historii vítkovické sokolské jednoty rozšířil vznik samostatného sportovního klubu. Za jeho vznikem stál fotbalový nadšenec Jan Krejčí, který s několika dalšími spolupracovníky inicioval vznik fotbalového klubu SK Slavoj Vítkovice, který byl přímým předchůdcem sportovního klubu Vítkovice. Když totiž nepříliš bohatý klub vydal svoje první stanovy, změnil název právě na Sportovně společenský klub Vítkovice. Ustanovil klubové barvy modrou a bílou, klubový odznak a také počet jednotlivých odborů, dnešních klubů. Členy vítkovické sportovní rodiny se staly lehká atletika, házená, fotbal, cyklistika, turistika, zimní sporty, těžká atletika a tenis. Nechyběly ani odbor vědecký a společensko-hudební, které se měly starat o zajištění prostředků pro chod klubu.

V praxi však jednotlivé odbory zahájily svoji činnost až o něco později. Lehká atletika za svůj datum vzniku považuje rok 1924, tenis a těžká atletika 1925, hokej 1928. Jediným odvětvím, které opravdu vykonávalo činnost od samého začátku, byl fotbal. Prvními úspěchy se však mohli pochlubit těžcí atleti. Boxer Ruda Ambroz v roce 1927 vybojoval titul mistra republiky, teprve po něm následovali vzpěrač Jan Fischer, další boxer Štěpán Vank a v roce 1930 atlet Josef Beránek.

Před druhou světovou válkou došlo k mimořádně dynamickému rozvoji všech tehdy populárních sportů. K těm nejnavštěvovanějším patřil mimo fotbalu také lední hokej. V roce 1930 byla ustavena Slezská župa hokejová v Moravské Ostravě a již brzy na to se ostravští sportovní fanoušci právě díky SSK Vítkovice těšili podívané na špičkový hokej. Vítkovice, hrající své duely na kluzišti u Pavilonu vedle parku Jožky Jabůrkové s dřevěnými tribunami pro 3300 diváků, se v roce 1934 staly mistrem župy, Moravy i Slovenska a následně se probojovaly do úvodního ročníku celostátní ligy.

Významným mezníkem v rozvoji sportovního klubu se stal nově vybudovaný stadion ve Vítkovicích, který byl sice dostavěn už v roce 1939, ale na jeho využití si sportovci museli počkat až do roku 1945. V průběhu války ho totiž využíval německý wermacht. Prakticky ihned se stal jedním z nejlepších stadionů pro lehkou atletiku a právě tento sport se stal největším a nejsilnějším oddílem v rámci celé tělovýchovné jednoty.

Po roce 1945 došlo k výraznému rozmachu celé tělovýchovné jednoty, která úzce spolupracovala s vítkovickým železárenským podnikem. V roce 1947 uspořádala jednota IV. Masarykovy hry v atletice. Před čtyřiadvaceti tisíci diváky se na stadionu představil také legendární Emil Zátopek, který na stejné dráze o dva roky později vytvořil dva světové rekordy v běhu na 10 000 metrů.

Dařilo se však i dalším sportovním odvětvím. Fotbalisté, ale třeba také volejbalisté v roce 1950 postoupili do I. ligy, hokejisté na svém ledě hráli několik mezinárodních utkání, včetně souboje s kanadskými Harringay Racers a gymnasta Leo Sotorník vybojoval bronz na olympiádě v Londýně. Celá tělovýchovná jednota měla v době největšího rozmachu 25 oddílů. V roce 1952 se stali hokejisté Vítkovic poprvé mistry republiky a o dva roky později se celý areál vítkovického stadionu rozrostl o moderní koupaliště se skokanskou věží. S přibývajícími zkušenostmi se snažili funkcionáři přitáhnout do Ostravy další a další akce evropského významu. V roce 1959 fanoušci sledovali dojezd jedné z etap Závodu míru a v roce 1960 rozšířil rodinu atletických podniků, pořádaných vítkovickým klubem, nenápadný závod s názvem Čokoládová tretra. Závody v netradičních, lehce splnitelných disciplínách, byly určeny pro příchozí a především pro děti. Velkým písmem však bude v dějinách české atletiky a ostravského sportu zapsáno především datum 17. září 1961. Toho dne se na vítkovickém stadionu uskutečnil 1. ročník Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG a položil tak základ významnému mítinku, jehož termín konání si do svých diářů zapisovaly největší světové hvězdy. Zlatá tretra byla na světě. A aby toho nebylo na začátku šedesátých let málo, hokejisté Miroslav Vlach, Jan Kasper a Josef Mikoláš se stali vicemistry světa a mistry Evropy, legendární vítkovický brankář Josef Mikoláš byl v roce 1961 vyhlášen nejlepším sportovcem Československa.

Dalším z významných mezinárodních podniků, který vzala pod svá křídla tělovýchovná jednoty, byl Memoriál Václava Procházky v boxu. Mezinárodního turnaje, pořádaného v hale Tatran na památku boxera, popraveného v Zubří německými fašisty. Jeho zakladateli byli Václav Plocar s Norbertem Káňou, zapálení boxerští funkcionáři z 60. a 70. let. Ve své době to byl významný mezinárodní podnik, na který se sjížděli nejlepší boxeři světa, a vděční ostravští fanoušci tak mohli aplaudovat v roce 1985 třeba Kubánci Teofilo Stevensonovi, jednomu z nejlepších amatérských boxerů světa.

Prakticky každý rok zavlála vítkovická vlajka na některém z pomyslných vrcholů. Jednou to byli stolní tenisté, podruhé zase volejbalisté lukostřelci či gymnastky, kdo vyhrál mistrovství republiky. A vlajka zavlála i na vrcholu chilských And zásluhou horolezců, kteří byli členy 1. československé expedice do Jižní Ameriky.

Atleti si mnuli ruce, když se v roce 1971 mohli poprvé proběhnout po zbrusu novém tartanu a jejich srdce plesala i o šest let později, když byla uvedena do provozu přetlaková hala. Nebylo divu, že v jedné z nejlepších tělovýchovných jednot v zemi vzniklo jako v úplně první v roce 1973 Středisko vrcholového sportu. Byl položen základ pro další rozvoj mladých sportovců a výsledky se velmi rychle projevili. Ostrava byla líhní talentů v mnoha odvětvích. Jedním z nich byl také oddíl gymnastiky, který od roku 1978 pořádal mezinárodní závody Vítkovická kladina. Když v roce 1981 vyhráli hokejisté podruhé mistrovský titul, měla už celá tělovýchovná jednota pět tisíc členů. Fotbalisté startovali ve Středoevropském poháru, hokejisté naopak ve švýcarském Davosu na Spenglerově poháru.

V roce 1983 na prvním atletickém mistrovství světa v Helsinkách vybojovala legenda vítkovické atletiky Helena Fibingerová zlato ve vrhu koulí, Táňa Netoličková-Kocembová přivezla dvě stříbra ze štafety a individuálního závodu na 400 m, diskař Gejza Valent přidal bronz. Takovou medailovou sbírku se od té doby nepodařilo zopakovat.

Jedním z posledních úspěchů před rokem 1989 byl zisk titulu mistrů republiky ve fotbale. Tým vedený trenérem Ivanem Kopeckým vyhrál ligu a vybojoval si právo účasti v PMEZ. V něm dokázal vyřadit francouzský Paris St. Germain a prohrál až s portugalským FC Porto.

Po roce 1989 nastaly v oblasti sportu mnohé změny, z nichž ty klíčové se týkaly způsobu financování. Velké tělovýchovné jednoty opouštěly kluby, které se rozhodly pro vlastní cestu. Podobný osud potkal také TJ Vítkovice, která po odchodu hokejistů, fotbalistů, volejbalistů a řady dalších oddílů změnila v roce 1990 svoji strukturu, kterou pod názvem Sdružení sportovních klubů Vítkovice zachovala dodnes. Stěžejním odvětvím zůstala atletika a jméno SSK Vítkovice je dnes skloňováno zejména ve spojení se Zlatou tretrou a dalšími vrcholnými atletickými podniky. V roce 2007 to bylo V. mistrovství světa IAAF atletů do 17 let a v roce 2011 pak mistrovství Evropy atletů do 23 let.

V současné době má SSK Vítkovice 14 členských oddílů s celkem 2200 členy.

 

ATLETIKA | BASKETBAL | BOX | CYKLISTIKA | ČASPV | ESPERANTO | HOROLEZECTVÍ | JACHTING | MODERNÍ GYMNASTIKA
NÁRODNÍ HÁZENÁ | POWER LIFTING | TURISTIKA | UZPS  | HANDI ATLETIKA

Sdružení sportovních klubů Vítkovice, Závodní ulice 2891/86, 703 00 Ostrava 3 | IČ: 00534544, DIČ: CZ00534544, Bank.spojení: ČSOB, č.ú.: 202602472/0300

tel.: +420 595 701 066, e-mail: ssk.vitkovice@volny.cz

made by: mar::k » sevenmedia member
© Copyright 2004-2017 - CMS Made Simple | This site is powered by CMS Made Simple version 1.12.1