Milanovy úspěchy na dráze jsou inspirující. Svou první medaili na Mistrovství republiky získal už v žákovské kategorii a od té doby se mu daří vybojovat cenný kov prakticky v každé věkové kategorii. Pyšní se titulem Mistra České republiky do 22 let, a co je obzvláště cenné – mezi dospělými už dvakrát získal bronzovou medaili. Tyto úspěchy ho vynesly až do národní reprezentace – účastnil se juniorského Mistrovství Evropy i Mistrovství světa, a v letošní halové sezóně hrdě reprezentoval Českou republiku na Halovém Mistrovství Evropy v Apeldoornu. To je velký úspěch, zejména v tak silné disciplíně, jako je 400 metrů, kde má česká čtvrtkařská škola dlouhodobě velmi kvalitní zastoupení, a to jak v individuálních závodech, tak v dlouhých štafetách.

A co víc, Milan je důkazem, že vrcholový sport se dá skloubit s náročným studiem! Letos úspěšně odpromoval na Vysoké škole báňské a nyní se chystá pokračovat v magisterském studiu. Je tedy příkladem nejen na dráze, ale i v akademické sféře.

Následující rozhovor s Milanem Ščibránim přinese pohled na jeho sportovní cestu, výzvy a plány do budoucna:

Když se ohlédneš na své atletické začátky u nás, co ti jako první vytane na mysli? Je nějaká specifická vzpomínka, která tě dodnes motivuje nebo ti připomíná, odkud jsi vzešel?

Vzpomínek mám hodně, tím že atletiku dělám už docela dlouho. Nevýznamnější z nich je určitě MČR žáků 2018 v Jablonci. Pár týdnů před mistrovstvím jsem měl něco se stehnem, takže jsme na závod nastoupili s tím, že jestli něco bude táhnout, tak to vypustím. Nakonec z toho bylo třetí místo. Byla to velká motivace do budoucna.

 Co tě v mládežnických letech v našem klubu nejvíce nadchlo a utvrdilo v tom, že atletika je to pravé? Byl to nějaký trenérský přístup, týmový duch, nebo něco jiného?

 Určitě bych vyzdvihl přátelský kolektiv. Vyzkoušel jsem v dětství několik sportů, ale žádný mě nezaujal tolik jako atletika. Velkou zásluhu na tom měl také přístup některých trenérů, zejména Fatimy Kostkové, která mě vždy podporovala a motivovala.

 Jaký moment z tvé mládežnické éry považuješ za klíčový pro tvůj další růst a uvědomění si svého potenciálu?

 Za klíčový moment mé kariéry bych označil přesun z 800 m na 300 m. Moc se mi na delších tratích nedařilo, tak jsme zkusili něco nového. Hned z toho byl oddílový rekord na 300 m, který tuším stále platí.

 S odstupem času, jak vnímáš vliv klubu na tvůj dosavadní atletický vývoj? Je něco konkrétního, co ti dalo pevný základ pro tvou současnou kariéru?

 Dostal jsem velmi dobrý všeobecný základ ve všech oblastech atletiky. Velký přínos pro můj rozvoj měl přístup trenérů. Vyzkoušel jsem si hodně disciplín, díky čemuž jsem si osvojil pevné základy, na kterých stavím dodnes.

Jak vnímáš přechod z mládežnické atletiky na dospělou úroveň a co bylo pro tebe v tomto období největší výzvou? 

Je to velká změna, hlavně ve výkonech soupeřů. Musel jsem si zvyknout na tuto konkurenci a věkový rozdíl. S přibývajícími zkušenostmi jsem si už ale docela zvyknul.

Kdy sis poprvé uvědomil, že by tvá atletická cesta mohla vést až na mezinárodní úroveň a k reprezentaci?

S mým trenérem, Jaroslavem Vlčkem, jsme orientovaní především na výkony. Proto jsme nikdy tolik neřešili a „nenaháněli“ limity na reprezentační akce. První myšlenka ohledně reprezentace tak byla nejspíš až přímo na MČR juniorů 2021, když se nám průměrem výkonů podařilo splnit štafetový limit na ME do 20 let.

Co pro tebe znamená reprezentovat Českou republiku? 

Je to pro mě čest a zároveň odměna za dobře odvedenou práci. Na start jdu vždy s myšlenkou, že chci podat co nejlepší výkon.

Jak aktuálně vypadá tvůj tréninkový režim, když se připravuješ na další výzvy a závody? Jaké jsou tvé nejbližší sportovní cíle a s jakými ambicemi vstupuješ do dalších let své kariéry?

Trénuji téměř každý den, obvykle od pondělí do soboty. Velký důraz kladu na pravidelnou regeneraci a správnou suplementaci. Ve své tréninkové rutině mám i speciální cviky, za účelem vyšší prevence případných zranění. Stravu si ale nijak výrazně nehlídám. Snažím se, aby byla vyvážená a dávala smysl. Náš hlavní cíl na venkovní sezónu je Mistrovství Evropy do 22 let, které se uskuteční v Bergenu. Celkově je ale dlouhodobým cílem na sobě neustále pracovat a pokračovat ve výkonnostním růstu.

 Jak se jako mladý sportovec vyrovnáváš s rostoucím tlakem a očekáváním a co ti pomáhá zůstat soustředěný?

Snažím se soustředit sám na sebe.

Co tě na atletice stále nejvíce baví a motivuje k dalšímu posouvání svých limitů?

Pocit neustálého zlepšování a překonávání vlastních hranic. Baví mě na sobě pracovat a být lepší verzí sebe sama. Mimo to jsem velmi rád za naši skupinu. Jsou něco jako druhá rodina, motivujeme se navzájem.

Inspirace pro mladé – tvůj vzkaz:

Co bys jako úspěšný odchovanec našeho klubu vzkázal mladým atletům, kteří u nás teprve začínají a sní o podobné cestě?

Brát atletiku jako radost. Důležité je vydržet a výkony časem přijdou.

Co považuješ za nejdůležitější pro vytrvalost a překonávání překážek, které neodmyslitelně patří k atletické kariéře?

Nejdůležitější je být trpělivý. Sám jsem zažil několik okamžiků, které pro mě byly demotivující. Ve všem se ale dá najít něco dobrého, klíčem je věřit si a pracovat na sobě i přes možné překážky.

Jak důležitou roli podle tebe hraje podpora mateřského klubu a trenérů v raných fázích atletického vývoje mladého sportovce?

Myslím si, že je to velmi důležité. Dokonce bych řekl, že je to takový stavební kámen vývoje atleta. Správný trenér by měl motivovat a budovat pozitivní vztah ke sportu, bez toho to nejde. Také by práce měla být orientována na dlouhodobý rozvoj, jelikož v mladých kategoriích není kam spěchat.

Fatima Kostková